Recko 2018 - Kréta
Rokle Agia Irini
V Bílých horách dosahuje nejvyšší vrcholek výšky 2.253 m, (padesát hor má výšku v rozmezí od 2.000 m do 2.253 m a dalších padesát má výšku od 1.500 m do 2.000 m). Roklí je zde více než třicet. Jedna z největších je Agia Irini v okrese Selino. Obyvatelé okresu Selino bojovali za svobodu Kréty. Okres je plný byzantských kostelů, zbořených starých měst, chrámů a pomníků z válek proti Benátčanům, Turkům a proti nacistům. Na naší cestě směrem do Sougia si budeme užívat krásných výhledů na údolí plných platanů, pramenů, olivových hájů, jakož i pestrobarevných malých i větších vesnic. Na cestě upoutá naši pozornost více než 40 kapliček, které byly postaveny po dopravních nehodách, jenž se zde staly předtím, než byla silnice upravena. Cestou si také všimneme stádeček pasoucích se ovcí. V této oblasti jsou velmi oblíbená jména Eutihios, Eutihia a Irini. Jsou to jména svatých, jimž bylo zasvěceno mnoho kostelů. Do rokle se vstupuje shora, z místa zvaného Pentariana. Rokle se nachází na západní straně Bílých hor, je 7,5 km dlouhá a v nejužších místech 10 m široká. Mnohde jsou stěny rokle vyšší než 500 m. Voda je pouze při vstupu do rokle, ale návštěvníci naleznou vodu také na označených místech - odpočívadlech, do kterých je zaváděna potrubím. Hlavní charakteristikou rokle je kromě jejího srázu také vegetace, která nám zejména z jara připomíná džungli. U vstupu do rokle je mnoho cypřišů a také platanů rozmanitých tvarů rostoucích v říčním korytu. Svahy rokle vyplňují velmi staré pinie a na mnoha místech pokrývá skaliska ve výšinách obří břečťan, což připomíná dlouhé zelené závěsy. Nachází se zde také spousta oleandrů, rozmarýn, šalvěje, sasanek, vlčího máku … V místech v rokli, do kterých nedopadá sluneční svit, roste zázračné koření Dictamo.
Tržnice v Chanii
Tržnice leží v oblasti, ve které se v minulém století usadilo mnoho obchodníků, kteří zásobovali město potravinami a ostatním zbožím denní potřeby. Aby obchodování dostalo určitý řád, postavila správa města v roce 1911 velkou tržnici podle vzoru města Marseilles. Tržnice pojala stánky s rybami, masem, ovocem a zeleninou. Koupíte zde i vynikající olivové oleje, med, mandle, rozinky a různé druhy oříšků a oliv. Ještě dnes je tato tržnice dobře uspořádaná, ale obchod vzrostl natolik, že velké množství stánků stojí opět venku. Procházka tržnicí s jejími rozmanitými výklady a vůněmi Vám ukáže, co má zdejší obyvatelstvo na jídelním stole. Máte zde vynikající možnost nakoupit řecké speciality i pro Váš domov.
Kréta
V horských roklích Kréty se můžete setkat s divokou kozou bezoárovou. Kréťané ji nazývají kri kri. Kri kri je chráněná, má hnědou nápadnou srst a na rozích 3 proužky. Abyste ji viděli, musíte se velmi pozorně dívat, protože její barvy dokonale splývají se skalními útesy roklí. Ráda stává na vysokých skalních balkónech a přitisknutá ke skále shlíží do údolí. Velmi obratně a mrštně se pohybuje a dostanete se i do velmi nepřístupných míst a na vysoké horské hřebeny Kréty.
Vnitrozemí Kréty a vesničky v horských údolích žijí svým pomalých rytmem života. Jsou tak vzdálené životu ve městech a v rušných střediscích, které naleznete na severu Kréty. Zdrojem obživy stále zůstává zemědělství (olivy, rajčata, lilek, artyčoky, mandle, jedlé kaštany, med a chov ovcí a koz a další).
Velmi zajímavou vesnicí jižní Kréty je Sfakiá, nyní nazývaná Chora Sfakion. Dostanete se tam z Paleochory lodí nebo nyní i autem. Ústí sem jedna z nejzajímavějších horských soutěsek Kréty Impros. Ještě donedávna byla vesnice odříznuta od okolního světa a vznikla zde velmi svébytná uzavřená komunita s typickou kulturou, kroji a dalšími tradicemi. Stále ještě můžete vidět muže v tradičních oděvech ve vysokých kožených holínkách, typickou dřevěnou holí a háčkovanou černou čepičkou s malými bambulkami.
Kréta má nejdelší soutěsku v Evropě, která se jmenuje Samaria. Je 18 km dlouhá a ústí do vesničky Agia Roumeli, kterou spojuje s okolními vesnicemi lodní trajekt, který na západě končí v Paleochoře a směrem na východ v Chora Sfakion.
Na jižní Krétě naleznete kouzelná přímořská letoviska a osady. Některé z nich nejsou přístupné jinak než lodí nebo pěšky. Nejmalebnější z nich je Loutro, modrobílá osada u modrozelené zátoky. Bílé zářivé domky s modrými okenicemi, bělostná pláž a barva vody ohromí každého, kdo vjíždí lodí do chráněné zátoky.
O Krétě se říká, že je kolébkou evropské civilizace. Teprve ve 20. století se podařilo odhalit archeologům velkolepé paláce mínójské kultury. Jejich dokonalost svědčí o vysoké kulturní úrovni tehdejších řemeslníků a obyvatel. Palác Knossos, Festos, Malia a Zákru patří k nejpřitažlivějším cílům mínójské civilizace. Mnoho památek a artefaktů z těchto míst je umístěno v Archeologických muzeích v Heraklionu, v Chanii a v Rethimnu.
První palác Knossos na Krétě byl postaven již v roce 1900 před naším letopočtem, byl zničen zemětřesením, ale v roce 1700 před naším letopočtem byl obnoven. V centru paláce Knossos bylo rozlehlé nádvoří. Právě u něj se nachází nejvýznamnější budovy paláce: Trůnní sál, Královské síně, Procesní chodby a hlavní schodiště. Palác Knossos byl největším a nejhonosnějším palácem a samotný Knossos byl hlavním střediskem mínójské kultury. Údajně měl pře tisíc místností, měl kanalizační siť, splachování toalet, vydlážděná nádvoří a ulice. Pod palácem bylo bludiště, labyrint, kde byl uvězněn Minotaurus a který vybudoval věhlasný stavitel a umělec Daidalos.
Daidalos žil na Krétě, přímo v paláci Knóssos. Byl oblíbencem krále Mínoa a pracoval pro něho. Vystavěl pro něho labyrint pod palácem Knóssos, kde král Kréty Mínos ukryl syna své manželky Mínotaura. Pro krále Mínoa se stal nepostradatelným a odmítl jej propustit ze svých služeb. Daidalos měl syna Ikara, se kterým se rozhodl uprchnout z Kréty. Sestrojil křídla, připevnil si je na ruce svoje i svého syna a vzlétl. Ikaros byl opojen letem natolik, že se vznesl blíže ke slunci a roztavil se mu vosk, kterým byla křídla spojena a spadl do moře a utopil se. Daidalos dosáhl Sicílie a tam pracoval pro krále Kókala.
Ostrov Kréta má mnoho zajímavých legend, například legenda o Minotaurovi patří mezi nejzajímavější. Mínotaurus byl netvor s lidským tělem a býčí hlavou, dokud jej nezabil hrdina Théseus. Mínotaurus byl synem královny Pasifaé a otcem posvátný bílý býk, do kterého se královna zamilovala. Aby král Mínós skryl prohřešek své manželky, ukryl Minotaura v Labyrintu pod palácem, který dal pro něho postavit. Do labyrinthu pro potěšení Minotaura pak posílal nejlepší dívky a chlapce, které posílal na Krétu athénský král Aigeus za to, že zabil Mínoovi syna.
Víte, že řeckému hrdinovi Theseovi, který přijel na Krétu zabít Minotaura, pomáhala dcera samotného krále Minoa, princezna Ariadne? Dala mu niť, podle které se orientoval, když hledal východ z Labyrinthu.
V paláci Knossos na Krétě se při vykopávkách našla nádoba na víno, která se používala při obřadech. Nádoba je vyrobena z hadce, má podobu býčí hlavy s očima z křišťálu a s čumákem z perleti. Je velmi krásná a stala se dalším symbolem Kréty. Můžete si ji prohlédnout v Archeologickém muzeu v Heraklionu.
Dalším velmi významných palácem Kréty byl Festos. Pokud jej navštívíte, budete ohromeni místem, kde byl vystavěn. Festos se rozprostírá na náhorní plošině v oblasti, která se nazývá Messára. Byl zbudován přibližně v letech 1900 před naším letopočtem, byl však zničen zemětřesením a pak opětovně vybudován v letech 1700 před naším letopočtem. Nynější zbytky paláce Festos patří druhému paláci, který s největší pravděpodobností byl zničen přílivovou vlnou. Naleznete zde zbytky paláců, královské síně, obilnici, nádvoří z hledištěm, zbytky antického chrámu a další. Zajímavým nálezem je Disk z Faistu, který byl objeven v roce 1903.
Disk z Faistu se stal významným symbolem Kréty. Je hliněný a má průměr 16 cm. Po obou stranách jej zdobí obrázkové písmo, které je uspořádané do spirály. Údajně se jedná o poselství a výzvu k obraně vlasti a domova před vpádem vetřelců. Je uložen v Archeologickém muzeu v Heraklionu.
Blízko turisticky velmi přetíženého turistického střediska Kréty jsou zbytky mínójského paláce Mália, které má shodné prvky jako ostatní mínójské paláce Kréty. První palác byl postaven také v roce 1900 př.n.l., pak zničen a opět vystavěn. Opět zde můžete vidět zbytky královského paláce, lázní, nádvoří a svatyně. V jedné svatyni je vytesaný na pilířích mínójský náboženský symbol, který se stal dalším významným symbolem Kréty. Jedná se dvojbřitou sekyru labrys, která se používala k obětním obřadům.
Palác Kato Zakros stál v zátoce, která byla branou pro lodě, které připlouvali na Krétu z východu, z Kypru a Palestiny. Palác byl postaven už v roce 1600 před naším letopočtem a byl zničen zemětřesením v roce 1450 př.n.l. Protože ruiny po zemětřesení zůstaly nedotčené, zachovalo se zde mnoho předmětů, které můžete nyní vidět v Archeologickém muzeu v Heraklionu. Nalezla se zde kromě jiného i nádherná nádoba z křišťálu (Archeologické muzeum v Heraklionu), dále kamenická dílna, pokladnice s rituálními nádobami, tabulky s lineárním písmem a řezbářská dílna, kde se pracovalo se slonovinou.
Památek je na Krétě opravdu hodně, ty z doby mykénské a před mykénské patří mezi nejzajímavější. Zmínili jsme jen ty nejznámější. Máme-li jmenovat některá další pozoruhodná místa, pak nesmíme zapomenout na Archanes, Dréros, Gurnia, Gortýna a Agia Triada.
Strategická poloha Kréty vždy lákala cizí mocnosti a ty zanechávaly na Krétě své stopy. Římané ovládali ostrov až do roku 395, kdy se Římská říše rozdělila. Kréta připadla východořímské říši. S malou přestávkou byla Kréta byzantská až do pádu Konstantinopole (do roku 1204). Benátská nadvláda trvala až do roku 1669 a pozitivně poznamenala Krétu.
Velmi půvabnou památkou na jihu Kréty z doby římské je Lissos, kdysi živé středisko obchodu. Naleznete zde staré římské mozaiky a dvě křesťanské baziliky ze 13. století s freskami. Nedaleko je malá krásná pláž, kde se určitě rádi vykoupete. Pochod na Lissos trvá přes hodinu chůze krásnou horskou soutěskou z osady Sougia.
Na jižním pobřeží Kréty naleznete jednu z mnoha benátských pevností, pevnost Frangokastello. Mohutná pevnost stojí na rovině přímo u moře a chránila Krétu před nájezdem pirátů a odbojnou velmi zajímavou komunitou Sfakijců, kteří žijí dosud v této oblasti. Právě Sfakijci zasáhli do národně osvobozeneckých bojů proti Turkům, když dobyli pevnost Frangokastello plnou turecké posádky. Pozici však neudrželi a v hrdinném boji podlehli obrovské turecké přesile. Padli do posledního muže a Turci je mrtvé zahrabali do písku. Podle legendy ještě nyní se hrdinní Sfakijci zjevují jako fata morgána osamělým poutníkům. Určitě stojí za to navštívit toto pozoruhodné místo a vykoupat se a pobýt na pláži, která je bezprostředně před pevností.
V době Benátské republiky vzkvétal na ostrově Kréta umělecký a kulturní rozvoj. Byly zde zakládány umělecké školy. K jedné takové slavné umělecké malířské škole na Krétě patřil i Dominikos Theotokopulos, kterého zná celý svět jako malíře El Greco.
Dvě století trpěla Kréta pod tureckou nadvládou. Po celou dobu Kréťané kladli odpor. K osvobození však došlo až v roce 1898 a v roce 1913 se Kréta připojila k Řecku.
Zajímavou bitvou 2. světové války byla bitva o Krétu, která začala výsadkem tisíce německých výsadkářů dne 20.5.1941. Bitva trvala přes 10 dní a zahynulo při ní mnoho vojáků jak na straně Němců, tak i na straně spojenců. Němci pozice uhájili a Britové i Řekové ustoupili do Lefkas Óri a za pomoci místních obyvatel část z nich byla evakuována z ostrova Kréta. 2. světová válka zuřila na Krétě až do roku 1945. Vojáci padlí v bitvě o Krétu jsou pochováni na válečném hřbitově zemí Commonwealthu 4 km na jih od Chanie.
Jeskyně Diova a Milátská jeskyně
Bezesporu nejslavnější jeskyní na Krétě je Diova jeskyně (také Diktéjská jeskyně) na hoře Dikté. Zde ukryla Rheia právě narozeného syna Dia, aby jej skryla před svým manželem Krónem, který všechny Diovi sourozence pozřel, protože věštba pravila, že jej připraví o vládu nad světem. Diktéjská jeskyně se nalézá na náhorní plošině Lassithia, ve východní části Kréty.
Další významnou jeskyní na Krétě je Milátská jeskyně. Nalézá se poblíž vesnice Sísi (asi 6 km na východ od Málie) a uvidíte zde svatyni, kde spočívají ostatky obětí vražedného řádění Turků z roku 1823.
Jeskyně Sentony v místě Zoniana
Pokud jde o přírodní krásy, je to bezesporu nejkrásnější jeskyně na Krétě. Má 14 komor a je 145 metrů dlouhá. Je přístupná a světlo je zde dostatečné.
Jeskyně Melidoni
Má 6 komor a je 140 metrů dlouhá. Byla využívána už v minojské době. V roce 1823 zde v průběhu turecké okupace tragicky zemřelo 370 lidí. Je přístupná a světlo je zde dostatečné.
Jeskyně Idaion Andron
Podle legendy je toto místo rodištěm Dia. Během vykopávek bylo objeveno velké množství nálezů svědčících o tom, že lidé využívali jeskyni již od neolitických dob až do období raně křesťanského. Některé části jsou přístupné veřejnosti.
Jeskyně Gerani
Malá, ale co se týká přírodních krás zajímavá jeskyně, která bohužel není přístupná veřejnosti.
Jeskyně "duchů" v Prinosu
Jedna z nejkrásnějších jeskyní na Krétě, ale s obtížným přístupem.
